Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hromadné venčení Rokycany 23.7.08 aneb sešlost 6-ti krásných maďařích slečen a krasavice pitbulky

24. 7. 2008

Ve středu v podvečer u nás v Rokycanech proběhla velká a významná událost. Konečně jsme se sešli na hromadném venčení. Seznam účastníků : Anie a páníci Evča a Vráťa, malá Madlenka a pitbulka Nikita a jejich pánící Evča a Petr, tři sestřičky z Královských Vinic : Aisha a Julča, Dianka a Erika, Agáta a Bára a ještě Barči Amy.

Obrazek

 

Přes louky jsme vyrazili směr náš cíl kostelík Vršíček, holky byly jako u vytržení, lítaly a hrály si společně, bylo to nádhera dívat se na tolik vižlíků pohromadě. Po cestě se taky vykoupaly a osvěžily v potoce, chvílemi byla cesta krapánek dobrodružná, taková malá džungle, ale holkám to pranic nevadilo. Nahoře na Vršíčku jsme udělali pár skupinových fotek a šlo se do hospůdky na očekávané občerstvení. Na pivu byl i místní bernský salašnický pes a ten když viděl tolik ženských pohromadě, tak byl z toho celý u vytržení a nevěděl, kterou dřív si vybrat. I ostatní návštěvníci hospůdky nestačili koukat, kolik že zrzavců tam pobíhá, jeden chlapík i poznamenal, že mu přijdou všechny úplné stejné. Ale my vižilý „majitelé“ víme, že je každá úplně jiná. Sestry z Královských vinic se v sobě opravdu nezapřou, mají podobné rysy a postavy, Aisha největší, Dianka nejmenší a Agáta něco mezi J Aisha je torpédo nad torpéda, vedoucí smečky, Di je pěkně vycvičená, taková urozená princezna a Agáta v sobě povahu Aishy opravdu nezapře. Amy je snad nejhodnější a nejklidnější maďarka co známe, to když jsem viděla, jak nám Anie lítá, tak jsem si říkala, jestli se tak někdy zklidní, alespoň tak z jedné třetiny jako Amy. Malá Madlenka je roztomilé štěňátko, člověk hned zavzpomíná, když byla Anie malá ale taky je Mady pěkná herečka…narazila si nožičku a to byl řev, až nás polilo horko….už jsme mysleli, že nejméně pět holek uvízlo někde v pasti…Nikitka byla největší pohodář, má milý kukuč a mezi zrzavka krásně vynikala. Anie je o trochu vetší než Dianka, ale co nemá Anie na výšku, to má na šířku, Anie a Amy byly nejstatnější a taky nejsvětlejší ze všech, typově trochu si podobné, ale povahově opravdu ne. Anie klasicky z té ohromné radosti, když se vítala s holkami, čůrala co mohla.

Po cestě nazpátky jsme na louce potkali srnečky, jediné kdo zůstal u pánu byla Dianka a malá Madla. Honem jsme všechny přivolávali zpět, během chvilky byli holky po kupě kromě Agáty a Nikity, ale i ty po chvíli si nás našly, takže si pánicí a my všichni oddechli.

Zpět jsme dorazili až po tmě, kolem 22h a musím říct, že to byl jeden z nejhezčích zážitků, co jsme po boku Anie zažili. Je to opravdu hezký pocit, když se člověk může sejít s lidmi a hafínky, které zná jen virtuálně. Povykládali jsme si o těch našich miláčcích. Slíbili jsme si, že tohle setkání nebylo rozhodně naše poslední a už se moc těšíme na další…už aby to bylo. Koukněte na tu krásu.